Krátká

 

 

Základní údaje: 20 obyvatel, 710 m.n.m., první písemná zpráva o obci 1727

 

Služby : autobusové spojení

Zatímco první osady na Novoměstsku vznikaly již ve 13. století, tak teprve počátkem 18. století pronikalo trvalé osídlení do posledních ještě dosud neosídlených míst. Novoměstské panství náleželo od roku 1699 Nadačnímu ústavu šlechtičen "Mariánská škola" v Brně. V roce 1721 byla jmenována nové představená tohoto ústavu, a to hraběnka marie Josefa Hohenzollernová. Ta v roce 1727 povolila, aby na vykácené části lesa Teplá, v hájenství, které příslušelo pod nynější Sněžné, si dělníci pracující v lese a na kadovských železárnách postavili domky a obdělávali vymýcené paseky. Po osmi letech, v roce 1735, když už zde bylo deset domků, dala hraběnka pozemky zaměřit a předepsala obyvatelům nové obce povinnosti vůči vrchnosti.

Takto vzniklá obec, která měla dosud název podle lesa Teplá, je v roce 1735 již nazývána Krátká, a to zřejmě pro její ucelený ráž. V současné době je délka vesnice při silnici Kadov - Sněžné pouze asi 200 m. Po dlouhou dobu přežíval i starší název, a tak se nějaký čas užívaly názvy oba. Při novoměstském panství již obec zůstala. V roce 1764 dostala pečeť, ve znaku je korunovaný zkřížený špičák se sekerou.

V roce 1850 byla obec přičleněna ke Kadovu, osamostatnila se však v roce 1867. Částí Kadova se stala opět od roku 1964 a od roku 1992 je částí Sněžného.
V geologickém podloží se katastrem Krátké táhnou ve směru SZ-JV pruhy amfibolitů a svorových rul, zbytek tvoří dvojslídné ruly. Krátká je jednou z nejmladších obcí na Novoměstsku a její zvláštností je, že v době, kdy při pozdní horské kolonizaci vznikaly převážně obce roztroušené po celém katastru, je obcí soustředěnou na malé ploše.
Po původním názvu obce zůstal název u vrchu Teplá (782 m), který je vzdálen asi 1,5 km SZ od obce a je místem značného rozhledu.

V Krátké se uchoval jeden z nejhodnotnějších celků lidové architektury ve zdejší oblasti. Malebnost lidových staveb je umocněna jejich vhodným začleněním do krajiny. Dosud se zde zachovaly zbytky zemědělských úprav krajiny z období pozdní kolonizace. Louky, pastviny a pole jsou maloplošně členěny mezemi a kamenicemi, většinou porostlými keři a stromy. V lidové architektuře zde převládá typ malých horských usedlostí. Nejpozoruhodnějšími staveními jsou rychta č. 12 a stavení č. 4 a 31. Jsou to roubené stavby s lomenicí ukončenou kabřincem. Krátká se dále nerozšiřuje, a je považována za rezervaci lidového stavitelství.

U silnice ke Sněžnému byla v roce 1902 postavena kaplička zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději. V roce 1993 byla renovována. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 bylo uvažováno o tom, že by se Krátká stala střediskem evangelíků z horské části novoměstského panství. Měla se tu stavět evangelická modlitebna a zřídit hřbitov. V roce 1783 již bylo vybráno místo, byly zpracovány plánky a navezeno stavební dřevo. Tomuto záměru se začali vzpírat obyvatelé tehdejšího Německého (Sněžné) a Líšné. Akce se dostala do značných průtahů, až se nakonec neuskutečnila. V okolí obce se také těžila železná ruda, a to zejména pro kadovskou huť. Těžba je zmiňována již v roce 1741, kdy se těžilo v jedné šachtě po pravé straně cesty z Krátké na Vříšť. Na počátku 19. století již byly zásoby rudy vyčerpány.

Krátká má autobusové spojení na lince Žďár nad Sázavou - Daňkovice.Z Krátké jsou 2 km do Sněžného k autobusové lince Nové Město na Moravě - Svratka.