Milovy

Základní údaje : 8 obyvatel, 600 m.n.m., první písemná

zpráva 1648

 

Služby : autobusové spojení, ubytování, hostinec, rybník, autokempink

 

 Milovy vznikly v pozdní fázi kolonizace po obou stranách řeky Svratky v místech,         kde Svratka tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou, a tím i hranici mezi různými panstvími. Tak se stalo, že na české straně na panství rychmburském vznikly České Milovy a na moravské straně na území novoměstského panství Moravské Milovy. Moravské Milovy vznikly v roce 1731, kdy novoměstské vrchnost povolila třem poddaným, aby si zde postavili domky. Tito první osadníci si postavili    chaloupky  u Milovského rybníka, který zde založil již v roce 1610 tehdejší majitel novoměstského panství Vilém Dubský z Třebomyslic.

Název dostala osada podle zdejších pozemků, neboť již v roce 1587 při odhadu novoměstského panství byly zde uváděny louky a potok "Milojovi". Osada se začala rozrůstat především po roce 1740, kdy zde byla postavena vysoká pec na výrobu železa.Do roku 1790 zde byl postaven také vrchnostenský dvůr a při něm později kořalna.
 
V roce 1850 byly Moravské Milovy přičleněny ke Sněžnému (tehdy Německé) a zůstaly zde dodnes jako část obce pod názvem Milovy. V roce 1935 zde byl postaven  turistický hotel, a tím byl dán základ nynějšímu rekreačnímu využití této oblasti. V roce 1989 byl u Milovského rybníka vybudován nový moderní hotel Devět skal OREA.

Když byl na Březinách na území rychmburského panství založen v roce 1648 železářský hamr, začali si krátce nato stavět zdejší dělníci domky v místech dnešních Českých Milov. Významnou událostí pro osadu bylo založení sklářské huti na Českých Milovech v roce 1835 rychmburskou vrchností. Při huti vznikla soukromá škola, pekařský a masný krám a několik obydlí pro skláře a pomocníky.

Od roku 1850 do roku 1927 byly České Milovy osadou obce České Křižánky. Od roku 1975 byly přičleněny ke Sněžnému, v roce 1990 se osamostatnily. Geologické podloží Milov tvoří převážně dvojslídné ruly. Územím Moravských Milov proniká ve směru SZ-JV pruh svorových rul a pruh dvojslídných svorů. Milovy leží v tzv. Milovské kotlině, kde jedinečný úsek meandrujícího toku Svratky vytváří nejkrásnější a přírodovědecky nejpozoruhodnější údolní nivu této řeky.

Dnes jsou Milovy významným rekreačním střediskem a východiskem túr do nejkrásnějších částí Žďárských vrchů. Jihozápadně od Milov je dobře dostupný vrcholový hřeben Žďárských vrchů s Devíti skalami, Lisovskou skálou, Malinskou skálou a Dráteničkami. Severně od Milov vedou turistické značky ke dvěma pozoruhodným skalním útvarům. Nedaleko Českých Milov jsou Čtyři palice (732 m). Tato skupina rulových skal se dříve nazývala Černé skály a je nyní součástí chráněné přírodní rezervace. hřeben je tvořen třemi samostatnými bloky - Děvín, Paličatá a Tvrz. Paličatá skála je 33 m vysoká a u vrcholu je mrazových zvětráváním rozčleněna na  čtyři "palice". Čtyři palice jsou často navštěvovány horolezci a jsou pohledově velmi zajímavé i pro pěší turisty. Z vrcholu jsou krásné výhledy přes milovskou kotlinu na centrální hřebeny Žďárských vrchů

Asi 1 km na sever od Čtyř palic je skalní útvar Milovské Perničky (757 m), který  je chráněnou přírodní památkou. Je to malebná skupina tří rulových skal s rozsáhlými balvanovými proudy. Na vrcholcích skal jsou zajímavé skalní prohlubně, skalní mísy, které se zde nazývaly perničkami, neboť svým tvarem připomínaly formy na perník. Celkem je zde osm takových skalních mís o průměru až 87 cm a hloubce 30 cm. Tyto prohlubně vznikly zvláštním způsobem zvětrávání. Podle pověstí se jim přisuzoval různý původ

 a účel, např. že byly vytvořeny člověkem ke kultovním účelům , že sloužily k
zapalování strážních ohňů, k drcení obilí a pod. Jsou zde zajímavé horolezecké výstupy   a z vrcholů je omezený výhled na údolí řeky Svratky a protější hřebeny Žďárských vrchů. Když došlo v roce 1740 v okolí Milov k velkým lesním polomům, postavil
vynikající železářský odborník Karel Homoláč na Moravských Milovech pod Milovským rybníkem železářskou vysokou pec a při ní zkujňovací výheň s hamerským kladivem a drátovnou. V roce 1747 přešla pec do režie novoměstského panství a byla v provozu asi do roku 1830, zatímco hamr ukončil svou činnost až v roce 1869. Na Milovech při řece Svratce bylo po roce 1760 postaveno také zařízení na úpravu železné rudy a získávání železa z odpadních strusek (stoupy, puchýrny).
V roce 1835 založila rychmburská vrchnost na Českých Milovech sklárnu, která se brzy stala nejvýznamnější sklárnou 19. století na Horácku. Stála v sousedství obce těsně pod lesem poblíž hájovny pod Čtyřmi palicemi a tvořila celou malou osadu zvanou Huť. Vlastní výrobní budova byla ze dřeva. V místě "Ve sklepích" u silnice směrem na Březiny byla v roce 1870 postavena jednopatrová brusírna se stoupou na drcení  křemene. V roce 1886 byl provoz sklárny zastaven a v letech 1893 - 1894 byly téměř všechny budovy zbořeny. Brusírna byla v provozu ještě začátkem 20. století. V 60. letech byla zbořena. V milovské sklárně se vyráběl velmi široký sortiment výrobků vysoké úrovně se zastoupením náročných technik. Sklářské výrobky zdejší huti byly vyváženy do Rakouska, Španělska, Francie, Asie a Ameriky. Na Světové výstavě ve Vídni roku 1873 získalo milovské sklo první cenu. některé zdejší výrobky jsou uchovávány v muzeích v Poličce, Hlinsku a Novém Městě na Moravě.

Milovy mají dobré autobusové spojení na lince Nové Město na Moravě - Svratka. Dálkové autobusové linky spojují Milovy i s Brnem.

Na Milovech je moderní hotel Devět skal OREA, několik podnikových rekreačních zařízení, autokempink a pohostinství. Milovský rybník je ideálním místem pro rekreační koupání. Ke koupání lze využít i plavecký bazén hotelu Devět skal.