Nejstarší známá zpráva o Daňkovicích je z roku 1350, kdy Filip ml. z Pernštejna prodal svému strýci Jimramovi z Pernštejna svůj majetek. S ním i celou ves Daňkovice.

Obec byla založena někdy na přelomu 13. a 14. stol. Název vznikl patrně od osobního jména Daněk. Správou patřily Daňkovice pod Bystřici. Když bylo pernštejnské panství v roce 1500 rozděleno na díly, byla obec přičleněna k tzv. novoměstsko-jimramovskému dvojdílu, v 16. stol. se stala součástí jimramovského panství.

1750 dostala obec samostatnou pečeť, ve znaku byl sv. Florián a písmena OBD. Na pozdější pečeti je moravská orlice. V roce 1980 byly Daňkovice přičleněny ke Sněžnému, v roce 1990 se opět osamostatnily.

V roce 1781 se obec stala po vyhlášení tolerančního patentu jedním z center evangelíků na Vysočině. V roce 1788 zde byla postavena dřevěná evangelická modlitebna, v roce 1818 byla přestavěna na zděný kostel. V roce 1908 byla u kostela postavena jednopatrová fara a zřízena církevní škola.

Narodil se zde učitel a spisovatel Emil Musil, autor povídek s mysliveckou tématikou. Působil zde evangelický farář Jan Amos Verner, vydavatel bibliografií, učil zde začínající malíř Alois Lukášek. Z Prahy sem dojížděli umělci včele s O. Nejedlým.

V letech 1944 - 1945 byla obec působištěm partyzánských skupin. Partyzánský oddíl Jermak se zde 10.5.1945 střetl s německou skupinou.

<<< zpět