KUKLÍK

29.10.2007 - Petra Bartoňová

Nejstarší zpráva o vsi je z roku 1534, kdy na opisu listiny, jíž dal Jan z Pernštejna Novému Městu výhradní výčep piva v 18 okolních vesnicích, připojil písař poznámku, že není doložena nová ves Výmyslice. Tak se totiž zpočátku jmenoval Kuklík. V roce 1564 již byla obec Výmyslice uvedená mezi vesnicemi, které dal Vratislav z Pernštejna do zástavy Novému Městu. Protože vesnice nebyla uvedena v roce 1500 při dělení pernštejnského panství na díly, vznikla tedy asi v období 1500 - 1534. Název vesnice byl pravděpodobně přenesen z jižní Moravy, odkud sem byli povoláváni osadníci. Přibližně 5 km na jihozápad od Moravského Krumlova leží obec stejného jména.

   Název Kuklík v listinných zprávách až v roce 1568 v souvislosti s mlýnem na Kuklíku. V zápisu do purkrechtní knihy v tehdejším Německém v roce 1590 je teprve vysvětlena souvislost těchto dvou názvů vesnice. Obec tedy patřila od počátku k novoměstskému dílu pernštejnského panství a sdílela s ním jeho osudy. Nový název obce bývá odvozován od místního rybníka Kukla.

   Obec má pečeť z roku 1808, v horní části znaku je běžící kůň a ve spodní části květina.

   Vesnice Kuklík je značně rozptýlena okolo říčky Fryšávky, která zde tvoří velký záhyb. Ke Kuklíku patří části Bořina, Chobot, Chobotský dvůr a V koutě. Část Chobot vznikla v roce 1736 a Chobotský dvůr před rokem 1741. Kuklík je typickou horskou vesnicí, kde jednotlivé domky byly stavěny uprostřed obdělávaných pozemků.

   Na Kuklíku byla v roce 1651 postavena zkujňovací výheň, která spolu s výhněmi na Vříšti a v Líšné zpracovávala surové železo z kadovských vysokých pecí. Tato výheň je zmiňována naposledy v roce 1770. Nacházela se v místě č. 17 v horní části obce na říčce Fryšávce.

   Od poloviny 2. poloviny byla na Kuklíku těžena železná ruda, a to na několika místech. Doly u Kuklíku byly v roce 1834 jedním z největších zdrojů železné rudy pro kadovské železárny. Poslední zmínka o dolech na železnou rudu na Kuklíku je z roku 1875, kdy je koupil hrabě Mistrovský pro štěpánovské železárny. Tamní vysoká pec však byla v provozu jen do roku 1876. Nedaleko od části Chobot byl v roce 1964 prováděn rudný průzkum. Jedna z bývalých štol je dodnes zachována a je jedním z nejvydatnějších zdrojů pramenité pitné vody v celé oblasti.

   Nynější mlýn č. 21 byl založen pravděpodobně až v polovině minulého století. V roce 1934 vyhořel. V posledních letech byl přestavěn na penzion.

   V obci jsou dva chráněné stromy. Na Kuklíku u č. 10 lípa malolistá s výškou 22 m a v části Chobotský dvůr lípa velkolistá s výškou 25 m a obvodem kmene 820 cm. V dolní části obce se zachovala hráz rybníka Kukla, protržená v roce 1848. Rybník zadržoval vodu pro sklárnu ve Vříšti a pro zkujňovací železářské výhně ve Vříšti a v Líšné.

   V roce 1976 byl Kuklík přičleněn ke Sněžnému, v roce 1990 se opět osamostatnil.

Na Kuklíku trávili své volné chvíle akademický malíř František Emler a herec Oldřich Nový.

přidat komentář