Vříšť

Základní údaje: 33 obyvatel, 630 m.n.m., první písemná zpráva o obci 1666

Služby: autobusové spojení, ubytování

Asi 2 km na západ od Fryšavy pramení říčka Fryšávka, která se proplétá Žďárskými vrchy a vtéká v Jimramově do řeky Svratky. Dříve se však Fryšávka jmenovala Vříšť. Pod tímto označením je zmiňována již v roce 1368. Na této říčce poblíž bývalého Německého (Sněžné) založili Pernštejnové někdy před rokem 1559 jednu z nejstarších skláren v tomto kraji. Okolo sklárny vládl čilý ruch a ten ještě zesílil, když zde v roce 1651 navíc založil majitel novoměstského panství František Maxmilián Kratzer ze Schönsberka jednu ze tří kujnících výhní (hamrů), zpracovávajících surové železo z kadovských vysokých pecí. Dělníci ze sklárny a z hamru si postupně začali v okolí na vymýcených plochách stavět domky a obdělávali okolní půdu. Tak začala postupně vznikat nynější ves Vříšť, která převzala jméno po říčce, na jejíchž březích se rozkládala. Jako samostatná ves je Vříšť uvedena až v odhadu panství v roce 1666. Při novoměstském panství již zůstala.V roce 1749 dostala obec pečeť, ve znaku má tři kopce, z prostředního tryskají tři prameny a nad postranními svítí po třech hvězdách. Od roku 1960 je Vříšť částí obce Sněžné.

Geologické podloží katastru Vříště tvoří převážně dvojslídná rula, JV od obce vystupuje okatá dvojslídná ortorula. Vříšťská sklárna, o které je první písemná zpráva z roku 1559, byla v provozu až do začátku 18. století. Zanikla pravděpodobně před rokem 1738. Tak jako sklárna ve Fryšavě, měla i vříšťská sklárna zřejmě dvě hutě. Sklářští odborníci se domnívají, že právě ze vříšťské sklárny pochází nejstarší známá dochovaná sklenice z této oblasti, tzv. pernštejnský vítací pohár, uložený ve sbírkách na hradě Buchlově. Byl zhotoven již před rokem 1582. Je vyroben ze slabě zahnědlého skla a ozdoben ve smaltové barvě provedeným znakem Vratislava z Pernštejna a jeho manželky. Soudobá literatura uváděla, že se zde vyrábělo sklo ušlechtilé, něžné a čisté. Sklárna stála nad domem č. 6. Ke sklárně patřil také mlýn. Mlýn byl v 60. letech tohoto století přebudován na výrobnu krmných směsí, která byla v roce 1990 zrušena a objekt navrácen majiteli. Při postavení kadovských železářských hutí v roce 1651 byly současně postaveny tři zkujňovací výhně (nepřesně hamry), které dále zušlechťovaly surové železo, a to na Kuklíku, ve Vříšti a v Líšné. Ve Vříšti se v roce 1741 objevuje další hamr, nazývaný drátovna, a při té je ještě v roce 1746 navíc zmiňován tzv. cánhamr. Drátovna vyráběla drát na tzv. protahovačkách a cánhamr vyráběl hřebíkářské zboží. Po zastavení provozu v kadovských pecích v roce 1874 byla ukončena činnosti i ve vříšťských hamrech. Drátovna s cánhamrem stála na místě domu č. 13 v ostré zatáčce.

Druhý hamr byl v roce 1910 přeměněn na elektrárnu, která dodávala v roce 1913 do tehdejšího Německého proud. V roce 1948 zde byla zřízena přádelna. Dnes stojí tento objekt již vlastně na katastru obce Líšná. V době rozkvětu železářské výroby na novoměstském panství se Vříšť stala správním centrem této výroby. Sídlil zde totiž tzv. šichtmistrovský úřad, který rovněž vykonával funkci úřadu báňského. Po zániku výroby železa sloužila budova jako penzion pro vysloužilé úředníky novoměstského panství. Dnes je zde penzion Panský dům. Za války zde pobýval také Petr Křička a překládal Annu Kareninu.


Od Vříště začíná nejkrásnější úsek povodí říčky Fryšávky. Jako jedinečné území s harmonickou kulturní krajinou bylo povodí Fryšávky zařazeno Mezinárodní unií pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) do tzv. Zelené knihy, která je celosvětovým seznamem chráněných území. V minulosti měla tato říčka velký význam. Její voda byla využívána pro kadovskou železnou huť, kuklický, vříšťský a líšeňský hamr, vříšťskou sklárnu, líšeňské textilky a pro mnohé mlýny a pily. Říčka vlastně předurčovala, kde budou tyto podniky stát.

Při silnici na Sněžné stojí litinové kříže ze zdejších hutí a je zde chráněný strom javor klen (26 m). V horní části osady při cestě Kuklík - Sněžné je v zatáčce Borovičkova skála. Na ní je litinový kříž z roku 1826. Krajovým hrdinou se stal zdejší občan, řezník Jan Staněk z č. 2, známý po kraji jako Honza z Bříšče. O jeho siláckých kouscích kolovalo mnoho pověstí.

Vříšť má autobusové spojení na lince Nové Město na Moravě - Sněžné a na lince Sněžné - Jimramov.V obci je penzion Panský dům.