Německé, druhdy ves, od roku 1852 městysem učiněno. Katolický kostel zřízen zde z kaple v roce 1750. Evangelická modlitebna postavena v roce 1790. Kostel „nalezení a povýšení sv. Kříže" je postaven ve slohu románském.

V prvních dobách pochovávány těla zemřelých obou vyznání kolem kostela katolického tak, že vpředu kladeni jsou katolíci a v zadních částech evangelíci. Později zřízen hřbitov nový. Německé, co obec katastrální náležela k panství Novoměstskému. Spravována byla úřady vrchnosti Novoměstské.

V roce 1368 náležela obec pánu Jindřichu z Lippé, dvornímu maršálku v Čechách. V roce 1404 Čeňkovi z Lippé. V roce 1496 byla ves prodána pánu Vilhelmu z Pernštýna.
Po tomto měli Německé s panstvím Novoměstským v držení páni Jan a Vratislav z Pernštýna.

V roce 1587 odkoupil panství Vilém Dubský z Třebomyslic, který zúčastnív se revoluce moravské, byl sesazen a statků zbaven. Tu odkoupil celé panství kardinál František z Ditrichsteina a tento přenechal panství toto „ústavu šlechtičen" v Brně.
Od nepaměti dobývalo se v okolí veliké množství železné rudy. Železárny ve Vříšti, Kuklíku, Kadově a Milovech i hamry v Líšném a Vříšti, vyráběly mnoho železa a zboží železného. Dle pověsti stával na kopci šibeničném hrad pánů z Walldorfu.
Z nichž poslední Antonia, provdaná svobodná paní z Walldorfu, panství to odporučila příbuzné své Teodoře svobodné panní z Greyenfels, která provdala se roku 1745 za Antonína z Belcredi pána na Jimramově.

Na straně východní stojí zříceniny hradu Štarkovice, poblíž Jimramova.
Hrad Štarkovice na počátku čtrnáctého století náležel jistému „Starkovi", který jej pravděpodobně sám postavil. Později stal se hradem loupežnickým.
Roku 1356 byl Janem, markrabětem moravským, dobyt a zbořen. Byl však znovu postaven a roku 1490 zbožen úplně. Poblíž novosadů (Blatin, nebo taky Neustiftu) stojí skály: Malinská skála a Juránkova skála.

Na obou těchto znáti, že tu předkové pohané bohům obětovali.
Nejvyšší místo je vyhloubená miska, po stranách viděti jsou tírny, kamenné misky pro tření a mletí obilí a.t.d.
Kuklík má jméno své od velikého rybníku, který se rozkládal od Mrkosových až ku skále u Vříště a jmenoval se Kukla.

<<< zpět