Roku 1500 rozdělil Vilém z Pernštejna panství pernštejnské na tři samostatné díly, přičemž 24 vsí připojil k městečkům Novému Městu a Jimramovu. Mezi těmito vesnicemi je též obec Německé.

            Jan a Maxmilián z Pernštejna smlouvou z roku 1588 prodávají díl novoměstský ( k němuž patří Německé) vladykovi Vilému Dubskému z Třebomyslic. K tomuto prodeji v roku 1587 sestaven soupis panství zvaný „Urbář", z něhož se dovídáme, že v Německém byl:

            l. rychtář Jan, který měl rychtu zákupní,

            17 majitelů gruntů povinných robotou a dávkami,

            1 majitel huti sklenné a mlýna na Vříšti (řece).

K této vsi náležely panské louky na Milegovich, z nichž některé byly pronajaty a ostatní obdělávali lidé z Německého k panské potřebě.

            Při vsi bylo dvoje hájemství.

Tři potoky pstruhové: Wrzisst ( nyní Fryšávka), Brusinec a Kolegovy.

            Při vsi jmenováno kostelní podací.

            Platy odváděly se o sv. Jiří a sv. Václavě. Souhrn platů je takto vyznačen:

Summa platu svatojirského z domů, rolí a luk a z pustin 5 zl. 23 gr.

            Summa platu svatováclavského z domů, rolí a luk a z pustin 8 zl 6 a ? gr.

Summa slepic, které při vánocích vycházejí 16; pokládajíc slepici po 1 a ? gr., činí 24 gr.

            Summa vajec, kteréž o vánocích vycházejí 2 kopy 28; pokládajíc 1 kopu po 4 gr. činí 9 gr. 6 den.

            Summa vovsa leského, který z té vsi vychází a za něj peníze dávají 50 měřic;       

1 měřice po 5 gr činí 8 zlatých 10 gr. ( oves leský, poněvadž jej dávali ti, kteří používali panského lesa).

            Z též vsi koňmi robotovati, kde se jim ukáže, vychází 18 dní; pokládajíc každý den po 8 gr činí 4 zlaté 24 gr.

            Ženných robot vychází 36 dní; pokládajíc za 1 den po 3 gr. činí 3 zl. 18 gr.

Síci kosou hrabičnou vychází 18 dní; pokládajíc za 1 den 5 gr. činí 3 zl.

            Síci kosou travnou vychází 18 dní, pokládajíc 1 den po 3 a ? gr. činí 2 zl. 3 gr.

Vázat a hrabat v obilí vychází 18 dní; pokládajíc za l den po 3 gr. činí 1 zl. 24 gr.

            Dříví sekati 18 dní; pokládajíce za 1 den po 2 a ? gr. činí 1 a ? zl.

Hrabat a obracet sena vychází 36 dní, pokládajíce za 1 den po 3 gr. činí 3 zl. 18 gr.

            Pleti v zahradách vychází 18 dní; pokládajíce za l den po 2 a ? gr. činí l a ? zl.

Vobilí v stodolách skládat vychází 18 dní; pokládajíce za l den po 3 gr. činí 1 zl. 24 gr.

            Hlásat do roka vychází 36 dní; pokládajíc za 1 den po 3 gr. činí 3 zlaté 18 gr.

Summarum všeho platu peněžitého i za roboty, kteréž z té vsi vycházejí 53 zl. 3 gr. 2 a ? den.

( 1 zlatý = 30 grošů, groš po 7 denárech, denár po 2 haléřích).

V dodatku k opisu tohoto Urbáře zaznamenáno písařem:  Týž jest dvůr a mlejn moučný a pilný při huti na Vříšti pode vsí Německým, ku kterémužto dvoru drahně rolí a luk jest a za laciný peníze tenž dvůr a mlejn k ruce panské by se skoupiti mohl a více rolí i luk k témuž dvoru ještě za drahně přidělati, a z toho dvoru i tolikéž mlýnu a zvláště pily, poněvadž tu dostatek lesu panského jedlového k řezání desek jest, nemálo užitku přijíti může.

            Později je připojena poznámka:

NB. Jest již panském i huť, může se užíti 200 kop mor. ouroku. Od toho dvoru i huti nemálo sirotkům nebožtíku Pavla Štrafy se vyplatiti má.

            Opis tento psal písař i s dodatkem před rokem 1600, protože v dodatku píše:

K tomu dílu je řeka, kteráž slove Švarcova, a ta jde až k rybníku Křižánkovu, a jest místy jedním břehem pana Václava Borky ¹⁾ a druhým panská a na větším díle jsou oba břehové panští.

¹⁾ Berka z Dubé, pán sousedního panství rychmburského, zemřel roku 1600; píše-li písař o něm jako majiteli, bylo to psáno dříve.

Zápis v knize „Dílu novoměstského sirotčí registra"

uložené v archivu okres. soudu v Novém Městě na Moravě.

            1) Pavel Štrafa z Nového Města kupuje od nápadníků mistra Jana, sklenáře z Německého, huť na Vříšti za 700 zlatých.

Pernštejn, 6. srpna 1572 (viz „Listinář selského archivu III č. 171).

            2) Huť ujímá od Pavla Štrafy za 700 zlatých Vilém Dubský z Třebomyslic.

Nové Město v dubnu 1598.

Zápisy v gruntovní knize z roku 1590 „Rychta Německá",

uložené v archivu okresního soudu v Novém Městě na Moravě. 

            1) Šimon Kratzer z Šensperka na Novém Městě prodává Janu Fridrichovi, mistru sklenné vříšťské huti, kus lesa od rybníka křižánkovskýho po cestu, jak se k Český Svratce jezdí, na kolonisování ze 400 kop mor. r. 1642. Jako přítomné osoby při smlouvě jmenováni:

Jan, rychtář z dědiny Německého, Lukáš Dostál, Jakub Řezník, Jiřík Řezník, starší a sousedi z dědiny Německého. ------- Jan Fridrich zde vystavěl huť sklennou a dvůr, přikoupiv ještě kus lesa a grunty od sedlákův křižánkovských.

            2) Huť sklenná se dvorem a lesem na Křižánkách připisuje se Zuzaně, pozůstalé vdově po Janu Fridrichovi v sumě 1800 zl. mor.

Nové Město 26. listopadu 1648.

            V kterém místě byla huť sklenná na Vříšti, mlýn moučný a pilný na Vříšti a dvorec?

Mlýn moučný a pilný byl asi na místě, kde stojí nynější mlýn, který nyní patří Františku Tichému a u něhož dosud je stará dřevěná pila  v níž sám mlynář při dostatku vody rozřezává klády na desky. Ještě za předešlého majitele mlýna Bedřicha Janáčka patřilo právo řezati klády na pile panství novoměstskému, až jmenovaný mlynář Bedřich Janáček právo toto i pilu od panství koupil. V roku 1926 mlýn vyhořel a v roku 1927 byl znovu postaven. Dřevěná pila nevyhořela.

            Huť sklenná byla asi v blízkém sousedství. Kde stával dvůr, určitě nevíme; některé okolnosti poukazují že snad v místech, kde je v Německém dům č. 19 jehož nynějším majitelem je František Juránek. Dvorec byl dvorcem svobodným, neboť není v „Urbáři" zmínky o poplatcích a robotách z něho. Poplatek je jmenován jen ze mlýna a hutě sklenné. Ke dvoru snad patřily pozemky od potoka, který teče od Německého k Vříšti, přes „ Roviny" až ke kukličkám hranicím.

            Roku 1598 koupil huť, mlýn  s pilou i dvůr od Pavla Štrafy majitel panství Vilém Dubský, je svědčí zápis, citovaný na předešlé straně a poznámka na konci opisu „Urbáře", že z dvoru a huti mělo se nemálo sirotkům po Pavlu Štrafovi vypláceti. V roku 1598 je ještě zmínka o nedoplatcích na sirotky po Janu, sklenářovi, předchůdci Pavla Štrafy.

            Snad některému z těchto sirotků po Janu, sklenářovi odděleny byly ode dvora pozemky, jak byly do světové války u čísla 19 v Německém ( asi 33 a ? měřice) a týž měl obydlí na nynějším místě - snad ve starém dvoře, neb části jeho. Můj otec Jan Juránek vypravoval o staré stodole, která stála asi 20 kroků vzdálena od nynější stodoly směrem jižním a postavena kolmo k nynější stodole. Tuto starou dřevěnou stodolu sboural můj děd Jan Juránek a vystavěl novou zděnou na nynějším místě.

            Je jistě pozoruhodno, že pole pod stodolou, které má dosud výměry přes 25 arů a k němuž ještě kus louky patří jmenuje se dosud „ na zahradě". Mohla zde býti tedy zahrada při starém dvorci, neboť u chalupnického hospodářství o 33  měrách pozemků by tak rozsáhlá zahrada nebyla. Na poli tomto dosud v hojnosti roste křen, který zde zplaněl a nyní je plevelem. Na tomto poli, jehož majitelem je majitel hospodářství čís. 19 můj bratr František Juránek, vysázel jsem v roku 1925 - 1926 řady ovocných stromů. V roce 1926 ohrazeno plotem.

            Dle vypravování mého otce, babičky i jiných, říkalo se na čísle 19 „ u sklenářů", ačkoliv majitelem tohoto hospodářství je dle dosud dochovaných listin přes sto let rodina Juránkova. Mám zachovalou odevzdací listinu mého děda Jana Juránka z roku 1859, kdy se oženil, propuštěn byv od vojska (Inf. Reg. 14. v Linci) kde sloužil 10 let a 9 měsíců na základě smrti jeho otce v březnu téhož roku. V této listině jmenována je i svatební smlouva mého praděda Františka Juránka z roku 1825. Za hospodaření tohoto provedeno vyproštění z roboty. Mám zachovanou „ Listinu o vyproštění čvrtlánu č. 19 Františka Juránka" z roku 1851, dle které musil tento zaplatiti za vyproštění 31 zl. 25 krejcarů.Také listina o propuštění mého děda Jana z roku 1859 je dosud zachovalá.

            Název „ u  s k l e n á ř ů „, ačkoliv jméno majitelů bylo Juránek, také by mohlo potvrzovati moji domněnku, že bydliště majitele dvoru, sklenných hutí a mlýna je třeba hledati v těchto místech.Když majitel panství Dubský koupil dvůr, mlýn a hutě, byly asi dřevěné budovy sešlé a již nevyhovovaly. Když bylo ke dvoru přikoupeno a přiděleno ještě více pozemků na straně k Líšné, byl vystaven nový dvůr zděný o samotě směrem k Líšné ( líšenský dvůr) v katastru obce Líšné. Tím se stalo, že louky  „v Lázích" a pozemky  „ na Rovinách" zapsány v katastru obce Líšné, kam dosud patří, ač tvoří nepřirozený protáhlý výběžek mezi katastry obcí Německým, Vříští až ke hranicím kukličkám.

Naopak pozemky ponechané u starého dvora ( nyní č. 19), jsouce vklíněny do pozemků k novému dvoru náležejících, zůstaly v katastru obce Německého.

            Zpráva z roku 1572 říká, že do tohoto roku byla sklenná huť na Vříšti majetkem mistra Jana Sklenáře z Německého. Poněvadž v „ Urbáři" panství novoměstského v roku 1587 obec Vříšť není jmenována, naopak v témž Urbáři a ve starých mapách jménem Vříšť označena byla říčka, které se nyní říká Fryšávka, lze míti za to, že:

            1) obce Vříšť tenkrát nebylo,

            2) katastr obce Německého sáhal až k jmenované říčce Vříšti.

Katastr obce Německého zabíral dále louky na Milejovech. V témže katastru nalézal se potok Milejovy a potok Brusinec. Vydavatel „Urbáře panství novoměstského" J.F. Svoboda míní, že potok Brusinec je snad nynější Řásník, neb dokonce prý toto jméno máme hledati v nynější osadě u Herálce Brušovci. Byl tedy tenkráte katastr obce Německého rozlehlejší než nyní.

            Další osudy majitelů panství novoměstského

Dubským, ač prý neměli na vzpouře proti Ferdinandovi příliš velkého podílu, byl majetek zkonfiskován a roku 1623 připadl císařskému fisku a roku 1625 prodánkardinálovi Dietrichsteinovi za 28 500 zl.,roku 1636 zdědil panství jeho vnuk Ferdinand, který jej roku 1638 prodal svému hospodářskému radovi Šimonu Kratzerovi, po němž jej zdědil jeho syn František Maxmilián roku 1646. Kratzer přičiňoval se o rozkvět panství zakládáním dvorů a hamrů ( viz založení hutě sklenné a dvoru na Křižánkách). František Maxmilián Kratzer zemřel roku 1679. V úmrtní matrice novoměstské z této doby je napsáno:

            Rok 1679. - Dne 8. juni usnul v Pánu urozený a statečný rytíř Frantz Maxmilián Kratzer ze Šenspergku a na Novém Městě, věku svého okolo 80ti let.Pochován v kryptě kostela novoměstského. V téže matrice je napsáno v roce 1693:

- Dne 1.november usnul v Pánu urozený a statečný rytíř pan Franciscus Kratzer z Schonsbegku etc. z Dlouhého. Pochován ve velkým kostele v kryptě. Tento Kratzer snad již pánem na Novém Městě nebyl.

<<< zpět