Náboženské poměry

      Církev římsko - katolická. Již v Urbáři z roku 1587 jmenováno v Německém kostelní podací. Byl zde tehdy již kostel římsko - katolický a kolem něho hřbitov. Fary však zde asi nebylo; byl prý v celém panství novoměstském jen jediná fara v Novém Městě.

      V létech 1750 - 53 vystavěn za přispění patronátu tj. vrchnosti novoměstské nynější kostel římsko-katolický na místě starého kostela.

      Fara zřízena byla v chalupě č. 42. Když byla kolem roku 1780 vystavěna nová fara č. 51 na nynějším místě (dle pověsti býval prý na tom místě panský letohrádek), upotřebeno staré fary za školu. K nové faře připojeny pozemky přes 40 měr vzaté od čísla 39, kde prý byl majitelem tehdejší kostelník Nejedlý. Od něho koupil chalupu čís. 39 Bureš a od něho Reka, který r. 1903 odejel do Ameriky, prodav chalupu Broklovi, nyní krejčímu a kostelníku v Německém. Od Brokla je koupil 1905 Novák a vdova po něm je nynější majitelkou. Syn její je listonošem u zdejšího poštovního úřadu.

      V roku 1908 dány na věž kostela hodiny. Roku 1909 celý kostel i s věží pokryt zinkovým plechem. Při tom byla sundána z věže báň a nalezeny v ní sešlé listiny. Báň opravena a dány do ní listiny nové a peníze.

      Ve světové válce byly vojenskou správou dva zvony rekvirovány a rozbity: největší a nejmenší. V roku 1928 zavěšeny a vysvěceny zvony nové, zaopatřené sbírkou po farnících a přispěním velkostatku novoměstského, jako patronátu. Zvony ulity u firmy Manoušek, Brno-Husovice.Před zavěšením zvonů opravena věž. Bylo uvnitř několik vyhnilých trámů, které nahrazeny novými, opravena podlaha a schody. Již před tím dány nové okenice a některá nová okna ke kostelu (1926-27).

      O farářích, kteří zde působili, jsem se dozvěděl jen kusé zprávy: Při roku 1752 je zmínka, že P. Aug. Růžička docházel do Herálce. Roku 1781 je psáno o lokálním kaplanovi Karlu Pauerovi v listě, kterým vrchnostenský úřad novoměstský podává krajskému úřadu zprávu, jak se na panství nekatolické náboženství množí. Od r. 1810 působil P. Zelníček. V létech 1815-23 lokálním kaplanem v Německém Leopold Pausa, který odtud přišel do Nového Města a stal se tam farářem a brzy jmenován děkanem a zemřel tam r. 1843 ve věku 70 let. Všude, kde působil zanechal cenné kroniky- zvláště v Novém Městě.

      V polovině 19. století byl v Německém mimo faráře ještě kaplan. Jeden z nich P. Novotný, který zde byl kaplanem v létech 1865-67 líčí v článku, uveřejněném v Rolnickém kalendáři z roku 1917 vzpomínku na rok 1866 a válku s Pruskem, což dále uvádím na straně 24.

      Koncem 19. století byl zde farářem Fr. Drašar, který byl spoluzakladatelem katolického spolku „ Hospodářská besídka" a později r. 1891 prvním předsedou „Hospodářské záložny".Po něm ustanoven P. Jan Kotek, který zde působí dosud; obdržel nyní titul konsistorního rady a od roku 1931 jmenován děkanem.

      Farář vyučuje náboženství ve školách přifařených vesnic, kam vždy jednou v týdnu dochází a to v Kuklíku, v Odranci, v Kadově.

Poměry náboženské v době předtoleranční

      vysvitnou z následujících výpisů z úmrtní matriky v Novém Městě z roku 1673-1693. Vybírám, co se týká Německého.

L.P. 1673

      Dne 18. aprilis umřel Jiřík, podruh Hlouškův z Německého bez svátostí jako hovado, protože jest byl luterián a zpráva se mi nebyla dala, když nemocný byl. Zahrabán podle krchova v Německým.

1674

      18.januarii umřela Magdalena Hloušková z Lišnýho bez svátostí, protože jest byla luteriánka a v nemoci ji přede mnou skryli. Zahrabána v Německým podle krchova venku.

      Dne 1. aprilis utopil se Jan Škavrada z dědiny Studnic v rybníčku, jenž jest mezi Maršovici a Studnici; byvše něco opilej, samotnej domů šel. Že pak předešlého roku svatou velikonoční zpověď byl vykonal, soudil se bejti dobrým a spravedlivým křesťanem katolickým a proto pochováno jest tělo jeho na malým kerch. novoměstském řádem křesťanským.

1675

      Dne 12. aprilis umřel Jíra Mičův z Německého bez svátostí, protože byl luterián a zprávy se mi nebylo dalo, když v nemoci zůstával. Zahrabán v Německým podle krchova venku.

L.P.1676

      Dne 16. januarii umřela Maryna Hlavatá z Německýho bez svátostí, protože jest byla luteriánka a nechtěla v nemoci sobě usmysliti, jsoucí ode mne napomínána. Nechť ji tedy Pán Bůh soudí. Zahrabána v Německým podle krchova.

      Dne 2. februarii umřela Magdalena Petrova z Německýho bez svátosí, protože jest byla luteriánka a zprávy se mi nebylo dalo, když v nemoci zůstávala. Zahrabána v Německým podle krchova venku.

      Dne 30. aprilis umřela Alžběta Hloušková z Německýho bez svátostí, protože jest byla luteriánka a zprávy se mi nedalo, když v nemoci zůstávala. A protož zahrabána v Německým podle zdi venku.

1678

      18. februarii umřel Jan Nigrinus, toho času rector v Německým, byvše šlakem na cestě poražený, a tak před smrtí bez svátostí zůstal, nebo se mi zprávy nebylo dalo. Že pak byl dobrý křesťan, pochován v Německým na krchově řádem křesťanským.

1679

      Dne 8. juni o 10 hodinách ráno, jenž byl oktáv Těla Božího usnul v Pánu urozený a statečný rytíř Frantz Maxmilián Kratzer z Šenspergku a na Novém Městě, věku svého okolo 80 let, opatřen svátostmi v nemoci všemi třemi. Pochován v kryptě kostela novoměstského. Pán Bůh rač mu dáti slavný vzkříšení a život věčný!

1684

      Februarius 20. umřel Marek Hloušek z Německýho; jsouce luterián, pochován podle krchova v tejž dědině.

1693

      November dne 1. usnul v Pánu urozený a statečný rytíř pan Franciscus Krotzer z Schonsbergku et. č. z Dlouhýho. Pochován ve velkým kostele v kryptě.

      V seznamu zabavených závadných knih,

sepsaném vrchnostenským úřadem 1729 je uvedeno:

      V Německým: U Tomáše Peňáze, bez titulu a autora, jsouc to vytržený, evangelitská.

      Roku 1781 přečten toleranční patent. Kdož se hlásili k evangel. víře, byli vyslýcháni a vše psáno do protokolu.

      V seznamu nekatolických rodin na jednotlivců pro panství novoměstské uveden jich počet v Německém z roku 1782

Jméno místa           Počet                       Přihlásilo se k vyznání helvetskému

     Německé           rodin         starých a dospělých         dětí do 8 let               Celkem

                                34                      146                               30                          176

Seznam veškerých nekatolických rodin panství novoměstského pro rok 1788 uvádí jména z Německého jak následuje (přiložená tabulka)

[ pdf 148 KB ]

Památné varhany v katolickém kostele.

Varhany tyto vyrobeny byly roku 1692 pro klášter na Starém Brně. Za Josefa II., když byly kláštery zrušeny, přišly tyto varhany do Německého zprostředkováním vrchnosti jako patronátu. Mají prý vzácné píšťaly  velké ceny. Po světové válce je „Památkový úřad" zapsal mezi památky.

Faráři katoličtí z posledních let

Josef  Zekel od r. 1861 - 1873

Josef Kopecký od r. 1873 - 1882

František Drašar od r. 1882 - 1897

Jan Kotek - od r. 1897 -

         Evangelická církev

Po vydání tolerančního patentu 1781 přihlásilo se mnoho rodin k vyznání helvetskému. Seznam z roku 1782 uvádí 34 rodin se 176 členy (viz strana 19).

         Novoměstský děkan  Leopold Pausa v rukopise „Paměti novoměstské" píše:

• - Léta 1785 dne 30. juli druhý pastor Jakob Theofil Štětina, a 1788 dne 7. dubna třetí helvetský pastor, bratr předešlého, Aron Štětina, se do Nového Města dostal. Ten vpozdějším časi klepšímu zaopatření do Německýho povolán byl, kdež dost bídně vnejvětším nedostatku zemřel.

Z knihy „Památník českobratrské církve evangelické" od Františka Bednáře opisuji:

Sbor byl založen roku 1782, ale chrám postaven teprve r. 1788. Byla to skrovná modlitebna na místě dnešního kostela. Pozemek na ni daroval br. Veselý, rolník č. 9. Evangelíci se nemohli shodnouti na místě, kde by měla modlitebna státi. Sboru přisluhovali duchovní se sousedních sborů Nov. Města a Jimramova. Matriky datují se od r. 1793. Prvním duchovním správcem byl Pavel  Szent Martonyi. Za něho vystaveny byly kostel a fara. Pokud nebyla fara upravena a kostel vystavěn, přebýval v jedné světničce domku č. 2 v Německém a služby boží konával ve stodole statku č. 38.

         Po něm přišel Jan Intzédy. Spolu s Blažkem byl zatčen pro podezření, že má účast na „selském povstání" ale jeho nevina byla prokázána.

         Po něm se stal duchovním správcem Aron Štětina. Sbor s ním nebyl spokojen.

         Od roku 1820 byl kazatelem Václav Karafiát, jenž r. 1882 odešel do Telecího. Místo jeho nastoupil Pavel Jakš, a působil do své smrti r. 1843. Za něho připojil se ke sboru německému fil. sbor daňkovský, posud k Jimramovu přifařený a zůstal při sboru do r. 1904, kdy se stal samostatným.

         Za faráře Jana Chlumského (1846- 1880) byla zřízena škola, povolená již za faráře Jakše; otevřena r. 1851. Roku 1871 prohlášena veřejnou, ale zůstala vyhražena pro děti evangelické a r. 1898 vystavěna pro ni nová budova čís. 96

         Roku 1853 byl zřízen nový hřbitov a roku 1858-61 provedena byla přestavba chrámu, stará modlitebna byla značně rozšířena a přistavěna k ní věž a opatřena zvony. Dva zvony byly ve světové válce rekvirovány vojenskou správou; po válce několik let podnikána sbírka na zvony nové, které slavnostním způsobem byly v r. 1929 na věž zavěšeny.

         Po smrti faráře Chlumského povolán za faráře František Smetánka, za něhož se stala Borovnice filiálkou a připojila se k Německému; po prohlášení samostatnosti Daňkovic připadla k Daňkovicům.

         Roku 1897 byla vystavěna nová fara. Farář Smetánka zemřel 1903 a jeho nástupce farář František Rozbořil působil ve sboru do roku 1924. Za něho opraven kostel r. 1921.

         Sbor má 1663 duší. Patří k němu 12 obcí z okresu novoměstského. Sboru patří fondy 18 200,-- Kč a 1 ha pozemků.

         Od roku 1928 působí v Německém vikář Jan Šebesta do r. 1931.

Od roku 1931 působí Adolf Pospíšil, narozený 1904 v Horních Vilémovicích. Do Německého přišel z Třebíče 15. srpna 1931. - Dne 14. června 1937 byl na Masarykově univerzitě v Brně promován na doktora filosofie (viz str. 156).

<<< zpět