Školy.  Škola katolická zvaná „horní";

V úmrtní matrice novoměstské je zaznamenáno, že 18. února  1678 umřel Jan Nigrinus, toho času rector v Německém a byl zde pochován. -

      V roku 1750 prý se vyučovalo v domě číslo 76.

Když byla vystavěna nová fara katolická čp. 51, bylo staré sousední budovy farní, čís. 42 použito za školu (snad od roku 1780).

      Až do roku 1883 zde učil Josef Balvín, narozený roku 1809 a žil potom ve výslužbě v Novém Městě, kde zemřel v prvním desetiletí dvacátého století ve stáří skoro 100 let. Před ním učil zde učitel Strniště. Od roku 1883 do 1920 byl řídícím učitelem Adolf Maršálek. Za něho v roku 1884 byla budova přestavěna v novou školu o třech třídách s bytem pro řídícího učitele. Roku 1923 budova opravena a pokryta plechem. Je majetkem římsko-katolického kostela v Německém a patří k ní pozemky asi 13 měřic.

      V roku 1922 provedeno bylo spojení obou trojtřídních škol v Německém a to: katolické „horní" a evangelické „dolní" na jednu školu pětitřídní. Budova školní školy řím. - katolické zůstává však majetkem i s pozemky římsko-katolického kostela v Německém, budova školy evangelické „dolní" zůstává majetkem místního sboru českobratrské církve evangelické.

      Majitelé obou budov se usnesli ponechati budovy zdarma k účelům vyučovacím a pozemky pro řídícího učitele tak dlouho, pokud trvati bude ono spojení na pětitřídní školu.

      V budově školy katolické „horní" umístěny jsou nyní dvě školní třídy a bydlí zde učitel Lukeš Jos.

      Škola evangelická „ dolní" čís. 96

      Děti evangelické chodily původně do školy společně s dětmi katolickými. Evangelíci však toužili míti pro svoje děti vlastní školu. Proto koupil roku 1851 evangelický učitel Jos. Novák od Hanusa domek čís. 67 a zřízena zde škola pro děti evangelické, která od roku 1871 byla školou veřejnou.

      Roku 1880 rozšířena byla na dvoutřídní a druhá třída umístěna v domě čís. 57. K řídícímu učiteli Novákovi přidělen učitel Havlík a po něm přišel od r. 1890 za učitele Antonín Lorenc a působil zde až do roku 1928, kdy odešel do výslužby.

Roku 1892 odešel řídící učitel Jos. Novák do výslužby a zemřel 1897 20. září.

V létech 1892 až 1910 byl zde řídícím učitelem Jan Elis, který dosud žije ve výslužbě.

Za něho zřízena byla pobočka a potom definitivní třetí třída. Roku 1898 postavena nová škola čís. 96 a stará budova školní prodána.

Po jeho odchodu do výslužby byl řídícím učitelem J. Valášek a po něm Karel Čejka. Za něho roku 1922 po silném odporu se strany katolíků, spojeny byly obě trojtřídní školy na jednu společnou školu pětitřídní a řídícím učitelem stal se Karel Čejka. Budovy školní zůstávají majetkem dřívějších majitelů, jak jsem poznamenal na předešlé straně.

      Od roku 1923 byl řídícím učitelem Antonín Lorenc.

Od roku 1929 působí zde jako řídící učitel Adolf Maděra.

Nynější sbor učitelský jest: Adolf Maděra, řídící učitel, Emilie Tichá, Marie Čermáková, Josef  Lukeš, definitivní učitel a učitelky, Uhrová Libuše, výpomocná učitelka, Mašíčková Marie, industriální učitelka, Jan Kotek, konzistorní rada učitel náboženství katolic., Jan Šebesta, vikář českobratrské církve evang., učitel náboženství evangelického.

      V roku 1928 konány schůze za vedení starosty obce Jaromíra Veselého a okresního školního dozorce Vaculíka pro zřízení měšťanské školy (obvodové) v Německém. Záležitost však pro neporozumění některých vedlejších obcí uvázla.

 Poštovní úřad.

Zřízen byl  v roku 1869. Umístěn byl prý v domě čís. 50, později v čís. 55, kde poštovním úředníkem byl Kraus a po něm Seidl. Učitel Novák potom úřadoval v čís. 67. Za poštmistrování paní Veselé umístěn poštovní úřad v čís. 9. V roku 1917 byl poštovní úřad opět v čís. 67, kde byla proto upravena zvláštní místnost. Od roku 1926 je poštovní a telegrafní úřad v čísle 34, jehož majitelem je Hospodářská záložna. Také zde musila býti místnost pro poštovní kancelář teprve upravena a opatřena komínem a ostatní část budovy ponechána za byt pro poštmistra. Poněvadž stěny bytu sešlostí se již bouraly (byly dřevěné) provedena roku 1929 nutná oprava tak, že část sešlých dřevěných zdí nahrazena zdí cihlovou.Od roku 1920 je poštmistrem Karel Babáček. Před ním byl poštmistrem Jan Kovář, který se dostal odtud do Dolní Rožínky.

Spojení: Jízdní pošta dojížděla dvakrát denně do Nového Města a jednou denně jezdila do Borovnice. Mimo to chodil pěší posel do České Svratky. Po válce světové však z těchto spojů zbyla jedna jízdní pošta do Nového Města. Tomuto špatnému spojení odpomoženo teprve roku 1924 zřízením autobusového spojení. K poštovnímu úřadu v Německém náležel obvod:

Křižánky Morav., Milovy Morav., Waldorf, Daňkovice, Krásné, Lišná, Vříšť, Kuklík, Odranec, Krátká, Blatiny, Samotín.

Obec Morav. Křižánky na její žádost přidělena byla k poštovnímu úřadu v České Svratce.

V roku 1929 připojena obec Spělkov k poštovnímu úřadu v Německém.

Roku 1911 zřízen telegrafní úřad (za poštmistrování paní Veselé). Roku 1920 zřízen telefon abonentní.

Autobusové spojení

      Železnice a nádraží bývalo vzdáleno. Kdo musil jíti na nádraží, buď pro zboží, neb chtěl někam jeti drahou , musil buď do Hlinska nebo do Žďáru. Když byla vystavěna železnice Hlinsko - Polička, byla nejbližší stanice Čachnov.

V roku 1905 vystavěna železnice Žďár  -  Tišnov a od té doby máme nejbližší stanici Nové Město. Jednáno bylo o vystavění železnice Polička - Jimramov - Německé - Nové Město na Moravě a dále k jihu na Velké Meziříčí. Dráha tato byla vyměřována a za potřebnou uznána (zvláště po vystavění muniční továrny v Poličce), ale ke stavbě v dohledné době sotva dojde.

      Aby se poněkud odpomohlo nedostatku železničního spojení, zařídil Jan Pleský, poštmistr v Jimramově v roku 1924 autobusové spojení Polička - Jimramov- přes Věcov do Nového Města. Směr tento v roku 1924 v srpnu pozměnil na směr Polička - Jimramov - Německé - Nové Město.

Šoférem jeho byl Václav Kopecký, který na jaře 1928 vystoupil ze služeb jimramovského poštmistra Ed. Mazance, nástupce po zemřelém Janu Pleském (+1927). Václav Kopecký přistěhoval se do Německého, zřídil autobusové spojení Svratka - Německé - Nové Město a stal se tak samostatným podnikatelem. Bydlí v nájmu v čís. 54 a zatímní garáž má ve dvoře statku a hostince čís. 33.

      Na jaře 1929 koupil Josef Kraus, majitel domku čís. 28, který dosud denně jezdil s poštou do Nového Města (vlastním koněm) vlastní autobus a jezdí s poštou na lince Německé - Fryšava - Nové Město dvakrát denně.

Jsou tedy nyní tři autobusové linky přes Německé:

• 1. Polička - Jimramov-Německé - Nové Město a zpět dvakrát denně (Ed.Mazanec)
• 2. Česká Svratka - Německé - Nové Město a zpět dvakrát denně (Václav Kopecký)
• 3. Německé-Fryšava- Nové Město a zpět dvakrát denně (Josef Kraus).

  Obyvatelstvo chápe výhody těchto dopravních prostředků a autobusy bývají většinou plně

obsazeny.

      Původně činilo jízdné z Německého do Nového Města 7 Kč za osobu. Od roku 1929 činí 5 Kč (následkem konkurence) za osobu. Josef Kraus má zatímní garáž v čísle 20.

      Na jaře 1929 zařídili ještě dva podnikatelé autodopravu nákladními auty: Josef Dokoupil, mistr pokryvačský, který současně staví garáže a obytné místnosti na pozemku od obce koupeném za 10 Kč čtvereční metr při rozcestí silnic ke Svratce a k Borovnici.

      Druhý podnikatel je Rudolf Kutlvašr, holič, který bydlí v nájmu v čís. 61, kde má holičský závod. V prosinci 1929 přestěhoval se do čís. 70.

Četnická stanice

založena v roku 1877. Umístěna byla v domě čís. 33, potom v číslech 90, 76, 81, 6, 64 do roku 1928. Od října 1928 umístěna je v čísle 99, kterážto budova byla pro stanici přestavěna z dosavadní stodoly majitelem Josefem Ptáčkem, obchodníkem smíšeným zbožím.

Dosavadní velitelé stanice.

                                       1.března 1877 - 78 závodčí Tögl František

                                                         78 - 81    „         John Čeněk

                                                         81 - 84    „         Koukal Jan

                                                         84 - 89    „         Vykopal Kašpar

                                                        89 -98  závodčí   Bělík Antonín

                                                        98 - 99    „          Weidlich Jan

                                                        99 - 1902 tit.strážmistr Albrecht Josef

                                                          2 -  3           „        „     Mikulášek Eduard

                                                          3 - 14  strážmistr Lindner Josef

                                                        14 - 19         „        Zimmermann Čeněk

                                                        19 - 22  vrchní strážmistr Kala Rudolf

                                                        22 - 29         „          „       Čotek Pavel

                                                        29 - 31  štábní strážmistr Března Otakar

                                                        31 -              „          „       Tesař Augustin

Nynější četnický sbor: Března Otakar, štábní strážm., Mareček Jan, Brzica František, Pažourek Karel.

      V roku 1874 žádá obec o zřízení okresního soudu  v Německém. Soud zřízen nebyl pro námitky Jimramova. Jsou však zavedeny tak zvané úřední dni (obecně se říká „soudné dni") a to každou středu po 15. v měsíci. K těmto úředním dnům dojíždí z Nového Města soudce a notář.

Pro rok 1929 ustanoven menší počet úředních dní (jen 9); proti tomu podala obec v dorozumění s okolními obcemi protest, a žádala zpět každoměsíční úřadování jako dříve bylo.

Obvodní lékař.

      Prvním lékařem byl Dr.Hlaváček v domě čís. 64. Potom několik let nikdo. -

1892 - 1921 MUDr Matonoha František. Pro něho obec upravila ordinační místnosti a byt v „Radnici" č. 90 v prvním poschodí. Mimo tento byt zdarma dává obec lékaři palivové dříví z obecního lesa.

1921 se Dr Matonoha odstěhoval do Roudnice jako nemocniční lékař a tam zemřel.

1921 - 1924 nebylo v Německém lékaře.

Od března 1924 byl obvod. lékařem MUDr Fencl, který téhož roku zahynul samovraždou (podřezal si tepny a probodl srdce - byl morfinista - ).

      Od roku 1925 - MUDr František Janeček.

      Povýšení na městys

Přesného letopočtu jsem se nedopátral. Stalo se to však jistě současně se zavedením výročních trhů o tom vypravovával „starej Podhrázkej" ( Nejedlý č. 30), že slyšel, jak babička Dostálova z čís. 13 vypravovala, jak si koupila na prvním jarmarku šátek. Bylo to tedy v polovici 19. století. Nyní se výroční trhy neodbývají, ač jsou dosud i v kalendářích psány.

(Jimramov jmenován městečkem již r. 1537, kteréhož roku král Ferdinand na žádost Jana z Pernštejna uděluje jimramovským dva jarmarky - Listinář 157).

                                                                                                        Jan Juránek

                                                                                                             kronikář

<<< zpět