Záložny

            Kontribučenská záložna  v Německém  má sídlo od dob, kdy přešla z rukou vrchnostenských do rukou samosprávných. Předsedou byl Josef Veselý starší,                              nyní  je předsedou Josef Veselý továrník, syn předešlého. Jmění na 93 000 Kč.

Občanská záložna

založena roku 1879. První funkcionáři byli:

            Tomáš Peňáz číslo 1 ředitel

            Jan Kadlec číslo 44, místoředitel

            Josef  Veselý číslo 9 pokladník

            Josef Novák, říd. učitel, kontrolor čís.67

Úřadovalo se ve škole v čís. 67, potom v radnici čís. 90 (která vystavěna byla 1877 až 1878).

            Asi 1894 koupil Wolf od Dostála dům č. 73 na náměstí a hned jej prodal záložně.               Od té doby úřaduje se v tomto domě, kde je i hostinec a řezník. Roku 1927 záložna                           i s hostincem vyhořela a v létech 1927 - 28 vystavěna na témž místě nová mohutná budova              - hotel záložna -  a záloženské místnosti umístěny v I. poschodí. Na místě původních záloženských místností zřízen řeznický krám s bytem, který má pronajat bývalý hostinský                 a řezník na starém hostinci Josef Tlustý.

Bývalý řeznický krám, kde bylo též i prozatímní divadelní jeviště, přetvořen na stálé jeviště.

            Nájemcem hotelu je od roku 1928 Jaroslav Kopáček, bývalý vrchní číšník.

Nynější ředitelstvo záložny:

            Josef Veselý čís. 9 ředitel, František Kučera čís. 38, místoředitel, Adolf Tobyáš čís. 20 pokladník, Antonín Lorenc, říd. učitel v.v. kontrolor. Ant. Lorenc se přestěhoval po přeložení do výslužby do bytu vedle záloženských místností na jaře 1929.

Hospodářská záložna

            Poněvadž Občanská záložna byla v rukou evangelíků, založil katolický farář František Drašar s řídícím učitelem na katolické „horní" škole Adolfem Maršálkem roku 1891 „Hospodářskou záložnu".

            Předsedou byl farář František Drašar

            místopředsedou Ad. Maršálek, říd. učitel

            pokladníkem Jan Juránek čís. 19

            kontrolorem František Tlustoš z Blatin.

Záložna stala se majitelkou domu č. 55, kde se úřadovalo a kde byl hostinec a řeznictví. Dům č. 55 záložna později prodala obchodníku smíšeným zbožím Františku Štursovi, vyhradila               si však světničku pro záloženské úřadování. Hostinskou koncesi má dosud záložna na svoje jméno. Úřadovalo se jednou v týdnu a to v neděli dopoledne.

            Záložna koupila statek čís. 6 a pozemky rozprodala. Řídící učitel  Ad. Maršálek                při této příležitosti vyměnil pozemky patřící ke škole čís. 42 za pozemky lepší a v celku               od statku čís. 6. Tak se stalo, že nyní školní pozemky leží v trati čís. 6. Dům čís. 6 v roku 1917 vyhořel a spáleniště koupil od záložny František Juránek, který je opět prodal rychtáři Pavlu Dobrovolnému. Tento budovu opravil a pokryl nejprve částečně a po odevzdání rychty synu Jaroslavovi dokončiti chtěl zde opravy a zříditi si zde výměnek. Ještě však opravy nebyly úplně dokončeny a hlavní budova č. 6 v roku 1929 počátkem září opět vyhořela.

Hospodářská záložna je majitelkou domku č. 34, který koupila od Jos. Ptáčka, obchodníka              a v němž je od roku 1926 poštovní a telegrafní úřad.

Nynější ředitelstvo: František Tlustoš, Blatiny č.19, ředitel, Frant. Juránek Německé č. 19, místoředitel, Jan Greif Kuklík, pokladník, Josef Lukeš učitel, účetní, František Laštůvka, kolář, kontrolor.

Sbor dobrovolných hasičů

zřízen v roku 1882. Skladiště hasičské umístěno v přízemí radnice čí. 90. Zřizovatelé byli:

Eduard Musil, obchodník č. 69, Josef Veselý mladší č. 9, Josef Havlík, učitel. Starostou obce byl tehdy Josef Veselý mladší čís. 9.

Prvním náčelníkem Ed. Musil č. 69.

Obecní výbor povolil na zřízení sboru 220 zl a dal sboru obecní dvoukolovou stříkačku k užívání, jakož i starou čtyřkolovou (bez sacího přístroje). Sbor koupil novou čtyřkolovou stříkačku.

V roku 1929 koupil sbor motorovou stříkačku dvoukolovou.

Náčelníci sboru: Eduard Musil - Dobrovolný Pavel - Kučera František  Najmon Frant. ml - Dostál Jan, obchodník + 1919 - Kučera Jan - Zelený Adolf, krejčí - Boháček Josef - Dobrovolný Jaroslav -

Požáry:

Boháčkova pazderka č.87 nevystavena, číslo připadlo roku 1925 novostavbě Dostála Oty, obchodníka střižním zbožím. 22.května 1903 vyhořeli: Havlíček F. č. 32, Rys Karel č. 31, Jelínek Petr č. 24, Kadlec č. 23, Korbář č. 22. Všechny budovy byly znovu postaveny, jen čís. 23 zůstalo nevystavěno a spáleniště koupil Petr Jelínek a zřídil zde ohradu pro husy. Domovní číslo 23 dostala nouzově vystavěná chaloupka Peňáze „ v Šamíkovicích".

23. června 1908 vyhořeli: Sláma čís. 8 - Chlup, kameník č. 79 a stodola hajného obecního Křivánka. Oba domky byly znovu postaveny a z vyhořelé stodoly postaven domek, který dostal číslo 84 po vyhořelé Staňkově pazderce.

18. října 1908 vyhořel statek č. 13 - Dostál Jan - a byl znovu vystavěn jen částečně.

1909 Stodola u čís. 71 (majitel řeznika Štursy matka) znovu vystavěna

1914 Staňkova - Dvořákova pazderka č. 84 - nevystavena. Domovní číslo 84 připadlo novostavbě na místě bývalé stodoly hajného Křivánka.

Majitel vyhořelé pazderky Dvořák, který pazderku patřící k číslu 6 koupil od Hospodářské záložny, která celý statek čís. 6 koupila od Havelky rolníka v Milošově. Tento oženil                   se s dcerou majitele statku čís. 6 Staňkovou a tím vyženil jmenovaný statek. Nehospodařil zde však vůbec, nýbrž dal statek do nájmu a koupila jej potom Hospodářská záložna.

Dvořák koupil potom od Jos. Kadlece čís. 30, opravil je a dosud zde provozuje zelinářství.

Tento Josef Kadlec, bývalý majitel vyhořelého domku čís. 23 a nevystavěného, koupil čís. 30 po vymřelém rodu Nejedlých „ podhrázských" - . Když prodal domek č. 30 Dvořákovi, zelináři, odstěhoval se do Moravy.

• 1914 vyhořela rychta č. 43 a znovu postavena

            1917 vyhořel statek č. 6 a znovu postaven

            1925 vyhořel Josef Harvánek, obchodník č.70 a budova znovu vystavena jednoposchoďová

1927 v září vyhořela záložna čís. 73; znovu postavena mohutná budova „hotel Záložna"

1929 5. září vyhořel dům čís. 76, který má koupen Vladimír Zelený, krejčí a v němž     je v nájmu obchodnice smíšeným zbožím Líbalová, která opět koupen má  od Vladimíra Zeleného domek čís. 49. Po požáru přestěhovala se Líbalová do domku čís. 49, kde dále vede obchod její syn. Vladimír Zelený se zatímně z domku prodaného čís. 49 odstěhoval do domku p. Veselého čís. 11.

Současně vyhořel domek čís. 41, patřící Janu Prchlíkovi, zvěroklestiči.

1929 9. září vyhořela hlavní budova domu čís. 6 patřící výměnkáři Pavlu Dobrovolnému.

Čtenářská beseda v Německém

vznikla roku 1881. Prvním předsedou spolku byl František Smetánka, evangelický farář, jednatelem Josef Havlík, učitel, pokladníkem Jan Kadlec, rol. č. 44.

Bylo 15 přispívajících členů.

První časopisy, které byly předplaceny : „Národní listy", „Moravská Orlice."

Roku 1883 zakoupeno několik ročníků „Libuše" „Matice lidu" „Světozor" a tím dán vznik knihovně.

Dne 28.srpna 1901 pořádáno divadelní představení na jevišti, jehož spolumajitelkou byl spolek „Hospodářská besídka". Příjem činil asi 98 K, vydání 57 K a čistý zisk   41 K. věnován na zřízení vlastního jeviště, které po svolení záložny, zřízeno z řeznického krámu v č. 73 rozbouráním zdi. Po představení se jeviště odklidilo, uzavřela dřevěná přepážka a byl zde opět řeznický krám, což trvalo až do požáru budovy.

                        V roku 1908 jednalo se o zřízení Národní Jednoty v Německém. Ve výborové schůzi Čtenář. besedy 29. ledna 1908 usneseno zřízení spolku podporovati,                       ale Čtenářskou besedu zachovati.

Na valné hromadě z 8. února 1910 usneseno spolek Čtenářská beseda rozpustiti                   a splynouti s místním odborem Národní Jednoty, což se téhož roku stalo. Majetek Čtenářské besedy: kulisy a divadelní rekvisity, knihovna čítající 646 knih odevzdán Národní Jednotě v Německém, a pro případ,že se Nár. Jednota v Německém rozešla (byla rozpuštěna), jmění odboru Nár. Jednoty dostane se ve správu obecního zastupitelstva v Německém, dokud se neutvoří spolek pokrokový v Německém s tendencí svobodomyslnou, kterému pak ihned jmění odboru musí být odevzdáno.

                        Místní odbor Nár.Jednoty pořádal divadelní představení, přednášky, rozšiřoval knihovnu.

                        Když po světové válce v roku 1920 vydán v Československé republice zákon  o povinném zřizování obecních knihoven ve všech obcích, dala Nár. Jednota svoji knihovnu asi o 1100 svazcích k používání na místě obecní knihovny,zač bere od obce zákonem stanovený roční příspěvek, zůstává však její majitelkou. Knihy bez rozdílu velikosti půjčují se nyní za poplatek 20 haléřů za 1 knihu.

                        Pro divadlo koupeny židle. -

Při požáru budovy 1927 shořely kulisy divadelní i židle.

                        Nové jeviště stálé a nové židle koupila tělocvičná jednota „Sokol".

Hospodářská besídka

                        Vedle pokrokové „Čtenářské besedy" vznikl spolek strany katolické „Hospodářská besídka". Předsedou spolku byl farář Drašar, jednatelem Maršálek,             říd. uč. Spolek měl mimo činnost vzdělavací (divadla, přednášky) i úkoly hospodářské (objednával pro členy semena, umělá hnojiva apod.). Divadelní představení pořádáno v hostinci čís. 55.

Nyní již spolek není v činnosti.

Tělocvičná jednota „Sokol"

                        V roku 1920 zřízen místní odbor „Sokola" přičiněním obvodního lékaře               Dra Fr. Matonohy a učitele Ant. Lorence. Cvičilo se v sále Občanské záložny.                 Z I. veřejného cvičení zůstalo spolku 6122 Kč.

Roku 1921 koupen pozemek 60 arů od Jana Dostála čís. 13 pro letní cvičiště a budoucí „Sokolovnu". Pozemek dokola osázen lipami. V roku 1927 přikoupena ještě od Jana Dostála část pozemku 20 arů, čímž cvičiště se zvětšilo na 80 arů.

Po vystavění hotelu „Záložna" a stálého jeviště, koupila jednota „Sokol" nové židle  asi 150 kusů a dala zhotoviti nové jeviště firmě Fertl v Husovicích.

                        V prvním roce (1921) přihlášeno bylo 49 členů činných a 23 členů přispívajících, 3 členové zakládající. Nyní je celkem 58 členů a členek.

                        Místní odbor „Sokola" pořádal v únoru 1929 I. lyžařské závody na 10 km jichž se zúčastnilo 12 závodníků. První cenu obdržel bratr Josef Novák ze Vříště.

                        V roku 1929 zadáno o koncesi na zřízení „kina". Nynějším starostou „Sokola" je Hájek Ludvík, rolník čís. 48, náčelníkem Dobiáš Ludvík, krejčí v čísle 62. Náčelnicí ženského odboru „Sokola" je pí Veselá Marie,  manželka starosty Jaromíra Veselého.

Tělocvičná jednota „Orel"

                        Po zřízení místního odboru „Sokola" přičinili se katolíci o zřízení místního odboru „Orla". Byli to hlavně tito: František Juránek, rolník v Německém, Josef Harvánek, domkař a obchodník smíšeným zbožím v Německém, František Tlustoš, rolník č. 18 v Blatinách.

Místní odbor „Orel" zřízen v roku 1921. Starostou byl zvolen Juránek František, jednatelem Sádovský František z Krátké a pokladníkem Harvánek Josef z Německého. Cvičí se v katolické faře v sále v I. poschodí.

„Orel" pořádá divadelní představení v hostinci čís. 55. Z výtěžku divadelních představení a zábav tanečních pořízeno bylo tělocvičné nářadí.

V roku 1927 zakoupeny nové kulisy a jeviště bylo nově upraveno.

Nynějším starostou „Orla" je Peňáz Bohumil z Kuklíka. Sbor má také „ženský odbor Orla" a náčelnicí je Šťastná Emilie ze Vříště.

<<< zpět